v naší krásné (bez ironie, téměř) zemi slaví (nebo neslaví) svátek 107 721 žen (vlastně žena, protože ta, sto sedmitisící sedmistá dvacátá prvá). Tedy tolik, žijí-li všechny z těch zde sečtených. A nějaké ženy toho jména se možná nově narodily a do přesného statistického součtu ještě nevkročily. Asi.
Koukám na ten seznam a napadají mě písničky, v nichž ta jména zní.
Koukám na ten seznam a vida, Kateřina, Lucie, Veronika, Michaela, Tereza, Markéta, Eliška, Barbora, Kristýna jsou na vzestupu.
Koukávám se pravidelně v téhle době konce třetí čtvrtiny prázdnin po nocích na oblohu, je doba padání (létání ) hvězd a pokaždé mi k tomu neutišitelně, ale dost mile zní odněkud zevnitř mě samotné kousek přívětivě pěkné písničky ...padaly hvězdy, ona spala...
...říkala, že se Dagmar jmenuje... ta krásná žena z písničky a i ta třicátá v žebříčku ženských jmen současné České republiky a i ta písnička se tak jmenuje.
(Nelíbí se mi ten růžek vlevo dole, ale když odspodu uberu víc, vypadá fotka celkově hůř. Z toho pro mě něco plyne. :) )