jak kvete, obdivuju se nadšení, s nímž tvoří poupata, uvažuju o tom, jak se stane, že si nenápadná kytka řekne tak a teď je čas rozkvést, neřídí se ročním obdobím, kvete si, kdy se jí zachce, rozhodne se a najednou rozkvétá desítkami květů, o kterých jsem si při jejím minulém a u mě prvním kvetení myslela, že příště už nebudou tak krásné a růžové jako první, ale ony jsou ještě růžovější a krásnější, takže teď ani nemusím litovat odkvetlých venkovních květin, těch které pro letošek už mají po sezóně a můžu docházet k tomu, že není zlé být pokojovou kytkou.
